Víno a pétanque

Sledujete-li historii hry v koule a historii vína, překvapí vás možná řada podobností, zvláště od okamžiku jejich setkání v Egyptě. Výroba vína je doložena dokonce už zhruba od roku 7000 př.n.l. na Kavkaze v Gruzii, kde byla nalezena jadérka kultivované révy vinné. Jejich stáří bylo otestováno karbonovou metodou. Víno kvasilo v úzkých hliněných nádobách zvaných kwevri, které se ukládaly pod zem. V muzeu v Tbilisi je takový džbán z doby před rokem 5000 př.n.l. Do Egypta se odtud réva dostala přes Arménii z Kenaanu nebo z Asýrie.
V Egyptě se tak kultura vína a hra v koule setkávají a putují spolu přes Řecko do Říma a odtud je římští legionáři přinášejí do Galie (tedy i dnešní Francie). Ve Francii jsou dnes víno i pétanque důležitou součástí kulturního života. Mám rád obojí a cítím jakési spříznění těchto dvou fenoménů. Proto tento příspěvek o víně zařazuji na stránky určené hlavně pétanque. Nepůjde však o pseudovědecké pojednání, jak se možná po přečtení tohoto úvodu obáváte, ale o jakési říkánky o víně, které mají být pokusem o odlehčení těchto stránek. Několik básní o víně od opravdových básníků a několik vybraných citátů o víně naleznete zde.


Merlot
Sousedka si víno dává,
bolí ji však po něm hlava,
a tak míchá za plotem
ataralgin s Merlotem.

Vavřinec a Frankovka
Vavřinec a Frankovka
žili spolu krátce,
jen nevím, zda po svatbě,
nebo na hromádce.
Brzy potom děti dvě
poslalo jim nebe,
starší jméno André měl,
mladší Zweigeltrebe.
Co pikantní na tom je?
Řeknu to jen zkratkou.
Nejdřív otec tátou byl,
podruhé byl matkou.

Veltlínské
V tajné skrýši za skříní
hovoří dva Veltlíni.
„Vzdávej poctu, to je fair,
já su Veltlín pozdní sběr.
Zasalutuj, a to hned,
když jsi jenom kabinet“.

Burčák
My se strýcem Evženem
burčák tělem proženem.
Koule, kužel, krychle,
pojede to rychle.
Je to zcela sichr,
že to bude vichr.
To vám každý pako poví,
že pak budem jako noví.
  
Suchá vína
K vínům, která nejsou suchá,
bývá naše Anča hluchá.
Vyhlásila utrum
všem zbytkovým cukrům.
Praví „nebuď slepý,
mdlá jsou, hubu lepí.
Nejhorší jsou“, říká mi,
„ta, dělaná ze slámy.
Představit si nedovedu,
že je dělaj snad i z ledu.“
Oči na mě vykulí:
„Já chci jen ta z bobulí.“

Whisky
Soused Jan je pijan,
píval pivo ze Svijan.
Dnes už mezi pysky
lije si jen whisky,
dává do ní tymián.

                     Chile
Jeden vinař, snad byl z Chile,
dal do vína hodně píle.
Cabernet s Merlotem
křtil švestkovým kompotem.
Tekutina temná, hustá,
hned jí máte plná ústa.
Elegance? To moc ne.
Zato hodně ovocné. 

Château Ausone
Nóbl ochutnávka vín
od pěkných jde ke krásným.
Dnešní, jako bonbonem,
končí Château Ausonem.
Hosteska ti, velmi ladně,
nalije jen trochu, na dně.
Proti světlu zvolna jukneš,
pak přivoníš, dvakrát srkneš,
ze sklenice smutně zírá
velká ausonová díra.

Ryzlink
Leknutím se nepolej,
až k ústům dáš sklínku
a objevíš petrolej
ve slavném ryzlinku.
Ten ti nikdo nedoleje,
kdybys roztrh pončo,
jemné tóny petroleje 
je prý totiž „vončo“.

Ochutnávka
Banán, višeň, malina,
známé vůně, chutě.
Ochutnávka začíná,
máš rád víno? Zvu tě.

Sommelier deklaruje
silnou vůni marakuje.
Děvče vedle zbledlo,
však nahlas mu oponuje,
že to není marakuje,
cítí koňské sedlo.

Nikoho se nezastanu,
je to spor dvou dětí,
cítím vůni rambutanu,
mám tak názor třetí.

Rambutan je unikum,
Tím ohromíš publikum.

Romance o víně
Víno klepe buchy, buchy
na nebeskou bránu.
Je snad svatý Petr hluchý?
Ten však mluví k Pánu:

„Přivádělo často k hříchu,
když číše přetekla.
Na nebe? No , to je k smíchu,
patří spíš do pekla.“

Pán jen moudře pokyvuje,
pak poklonu složí,
nosem přitom potahuje:
„Ta vůně je boží“.

A jak Pán Bůh rozhoduje,
tak to je a bude,
v pekle, v nebi i na zemi,
víno teče všude.

Sauvignon
Pil jsem s jednou potvorou
Sauvignona z Marlborough.
Pak zas s jednou ze svých dcer
pil jsem víno ze Sancerre.
Podobné, však trochu jiné,
zdálo se mi Pouilly-Fumé.
Ten, kdo popil ty tři divy,
ví o Sauvignonu své,
nenaletí na kopřivy,
čeká aspoň na broskve.

Jižní Afrika
V tom víně je snad chutí bouře,
jen nerad se z ní vymotáš,
omračuje tě vůní kouře,
když povede se Pinotage.
Spálené nehty, asfalt, svíce,
že by to byla sabotáž?
Však každým douškem chutná více,
čarovné víno -  Pinotage.

Carreau
Příčina mi uniká,
proč vždy naštvu známou Fanku
odpoledne při petanku,
když uhraju bodíka.
Potom volám: „Fanko, to né,
moje hlava není donnée,
podaří-li se ti carreau,
povezou mě hned na áro
a tam se špatně podniká!"

Pastis
Hraji pétanque, tedy jsem,
pomáhám si pastisem.
Indikací opojení
je pak koule rozdvojení.
Mám si říci: „domů jdu"?
Co když jsou dvě opravdu?
Domů půjdu, honky-tonky,
až uvidím dva košonky.

Pod obojí
Sedlák Jíra jenom zírá,
jak kněz pije z kalicha
V kalichu je dobrá míra,
sedlák ani nedýchá.

Závistivě pokukuje kovář Francek po víně,
kněz je krásné povolání, pije víno povinně.
Kovář dneska se svou paní
přijdou zas jen zkrátka,
mají svaté přijímání
čeká  je - oplatka.

Zeman Žižka, Francek, Jíra
a další se připojí:
„K té oplatce chcem pít víno
-přijímat pod obojí!

Vznikla z toho velká mela,
zem česká se léta chvěla,
Žižka toho hodně zničil,
lidi, hrady, krajiny,
a tak víno, krásný nápoj,
ovlivnilo dějiny.

Podřipský pohár ve Vědomicích (18. 8. 2012)
Ani pes už nehárá,
tak horký je den,
vědomická Sahara 
žije pétanquem.
Ten má štěstí v tom horku,
toho čeká smůla,
střední počet infarktů?
Kupodivu - nula.




autor: Miloš.