Aktualita z Jadranu (Jarka)


Rijeka 19. 4 2012
Zdravím všechny nadšence z Kulové osmy. Tady na jihu se tentokrát moc neohřeji, popravdě počasí na severním Jadranu vypadá momentálně spíš na leden. Chladno, deštivo, proměnlivo. To se ve zdejších krajích stává, jaro tu nemusí být vždy pěkné.
Přesto jsem dneska byla svědkem utkání místních hráčů pétanque, na zdejší 
 boćarne". Možná vás budou zajímat mé dojmy:
Tak především se hraje s koulemi většími, než jsou naše, jsou opravdu dost velké do dlaně. Ne však o moc těžší. Hřiště je upravené na pevném betonovém podkladě s tenkou vrstvou písku. Má tři pole vedle sebe a družstva jsou tak vytrénovaná, že většinou nepřekročí do pole sousedova. Šířka každého pole je odhadem tak pouhé tři metry a délka asi dvacet. Pravidla se zdají být trochu odlišná od našich. Hraje se od lajny, ne z kruhu, jako my. Košonek se hází nejmíň základních 12m od té lajny, nikdy méně a hráči, kteří pokládají, si mohou vybrat pozici na lajně s ohledem na to, kam košonek dopadl. Ti, kteří vyrážejí, to dělají dokonce s rozběhem, aniž by ovšem překročili lajnu. Hráči hází naším stylem "bagr", ale velmi často také obráceně „z ruky" („z dlaně"?) nízko při zemi. Při větším objemu koule a její poněkud větší hmotnosti volí donnée velmi blízko a doběh koule je pak stejně dost velký.
Sledovala jsem vytrénované hráče místních klubů, byla to pěkná podívaná. Zejména jeden z nich, zvaný Bobo, byl perfektní na vyrážení. Zápas v poli, na které jsem se soustředila, skončil 12-12, také trochu odlišně od nás. Možná skončil časovým limitem, možná to byl ale jen rozehrávací zápas. Já jsem to pak už vzdala, stahovala se mračna. Stejně jsem se ale hezky pobavila.
Těším se na shledanou,
Jarka