Kreslené vtipy o pétanque

Na pétanquovém portálu pétanque.org se v oddíle pohlednice (postcards) nalézá přes 1700 pohlednic v jpg formátu. Doporučuji je vaší pozornosti. Jsou tam dobové fotografie, řada velmi pěkných akvarelů i olejů, vtipné pozdravy z dovolené v „pétanquem silně zasažených“ oblastech, ale i řada kreslených vtipů s pétanquovou tematikou. Texty vtipů jsou skoro vždy francouzsky, ale většinou je pod obrázkem i anglický překlad. Zdá se, že vtipy lze rozdělit do několika tematických okruhů. Abych vás nalákal, vybral jsem několik představitelů těchto okruhů, samozřejmě ty, které mě nejvíce zaujaly.
1. Často se objevují vtipy ukazující, jak pétanque (případně jiné varianty hry v koule) zastaví dopravu. Kořeny těchto vtipů leží již ve slavné scéně z filmu Fanny (1932) viz oddíl Videa-scény z filmů. Typickým představitelem je následující vtip.


Bože můj! Proč nechávají jezdit své tramvaje přes naše pétanquové hřiště.

Téma může být obměňováno tak, že nemusí jít vždy o městský provoz. Např.:

Vy spěcháte?

2. Jiným tématem je neobratně hozená koule, která způsobí nějakou škodu.

Neviděli jste tu náhodou pétanquovou kouli?

Nebo:
Při vysokých hodech se přece chybička může vloudit.

3. Dalším tématem (přímo seriálem) je často doslovná citace pravidel pétanque (v tehdy platném znění) a jejich aplikace na absurdní situaci. 

 Článek 3: Pétanqe lze hrát na jakémkoli terénu. Není důležité, kdo z družstva, které hází prasátko, nakreslí na zemi kruh, ve kterém musí být celá chodidla...

4. Snad nejčastějším tématem je téma Fanny. Těch vtipů je tolik (a zdaleka ne všechny jsou povedené), že se jim pomalu přestanete smát. Jde o starý zvyk, dodržovaný v mnoha francouzských klubech, že hráči, kteří prohrají zápas s nulou (tedy 13:0), musí políbit za notného veselí všech přítomných dámské pozadí (obrázek, reliéf, socha), které je v klubu speciálně pro tyto účely přechováváno. 


Majitelka pozadí se nazývá Fanny a vynalézavost, s jakou může být Fanny realizována v různých klubech, dokumentují např. tyto stránky (pozor jde o osm stran obrázků, nespokojte se s první). Upozorňuji, že tato Fanny nemá nic společného se zmíněným Pagnolovým scénářem filmu Fanny. Představitelem vtipů o Fanny může být třeba tento: 

Nemá cenu, abys hrál tak špatně, já se nejmenuji Fanny.

K těm nápaditějším a půvabně nakresleným patří zase tento:

Moji přátelé mne nazývají Fanny

V následujícím vtipu se o Fanny nemluví, ale tematicky není daleko.

Jen pomalu malá ...nepospíchej...to je obtížný hod.

Původ zvyku s Fanny vysvětluje legenda zmíněná např v knize J. Měšťana Petanque sport pro každého (nakl. J&M Písek, 2001): „Svůj původ má v Savojsku (francouzský department v Alpách). Fanny prý byla ještě před 1. světovou válkou servírkou v kavárně v Grand-Lemps. Zákazníkům, kteří při hře nedali ani bod a prohráli 13:0 dovolila, aby ji políbili pro útěchu na tvář. Podle legendy jednoho dne prohrál starosta města 13:0 a šel si k Fanny pro polibek. Fanny asi ale neměla starostu moc v lásce, protože místo polibku na tvář vylezla na židli, vyhrnula si sukni a vystrčila na starostu svůj zadek. Starosta však neztratil duchapřítomnost a Fanny na její vystrčené pozadí políbil. A to byl začátek legendy ...“. 

5. Někdy je vtip založen na terminologii v pétanque, např. utopit košonka znamená vyrazit jej do autu.

Musíš zkusit utopit košonka.
No jo, ale když on plave.

6. Do předposlední kategorie bych dal vtipy, kde se pétanque nějak objevuje, ale není vlastně podstatný.

Olive, co kdybys v neděli přijel na mou chatu? Zarybaříme si, zahrajeme pétanque..., a pak se poveselíme s ženami kamarádů...! Bude vás hodně? No, když přijedeš se svou ženou, budeme tři.

7. Konečně poslední kategorii, jak už to s kategoriemi bývá, tvoří vtipy nezařaditelné do předešlých šesti. Zjistíte ale, že těch je vlastně dost málo. Např.

Co kdybychom ho použili k měření?

Nebo:
Safra, ten pétanque se ale deformuje.

A na závěr jeden nekreslený: Pierre přišel za přítelem, kterého zastihl, jak hraje se svým psem na zahradě pétanque. „Ten tvůj pes musí ale být inteligentní“, praví Pierre obdivně. „Tolik zase ne“, odpovídá přítel, „z pěti her vyhrál jenom jednu“. 

Miloš