Poetická výroční zpráva Jiřího Macků

Výroční zpráva pro valnou hromadu Kulové osmy,
pojatá jako básnická sbírka
na oslavu všech nadšeně koulejících seniorů

Nafoukanec
Ty že stály sedm táců?
A neodřeš si je na placu?
Jen se s nima nafukuje,
jako když do flétny duje,
je to pěknej vtipálek,
tenhle Vašek Michálek.

Nemravné myšlenky
Hážu to moc nakrátko,
nezasáhnu prasátko,
má pozice je vratká,
- smutně dumá Zátka.
S kým formu ladit, plány snovat,
jak nejlépe přibližovat?
V tom obrátí se na Mílu
pár uštěpačných radilů.
Trefíš sotva polovičku,
proč si nedáš Borovičku?
Myslím jako doktora,
Ten to nikdy nezvorá.
Takovýho parťáka -
copak tě to neláká?
A nedrbej se na podbříšku!
Že ty myslíš na Elišku?

Proč nebýti hrdým, když je s dlouhým tvrdým?
Zvlášť humorný moment nastane,
když nad hřištěm se rozlehne,
a do uší všem zalehne,
zoufalé Ale Milane!
Kdopak si to vylízá,
že je z formy Pavýza?

Mazaný padělatel
Na place sic líný není,
leč koulí metá v utajení,
neb doma patlá obrazy,
olejové podrazy.
Však se jednou odkryje,
že jsou to jen kopie.
A že Jarda není debil,
smolí podpis Lhoták Kamil.

Dva tuláci
Řekněte mi, milí braši,
kde zas ten náš trenér straší.
Když pak hledám Ivana,
to je naše jednička,
osloví mě Ivana,
že zmizel i Slapnička.
Což by jí prý nevadilo,
bylo by jí to i milo,
kdyby ovšem zas, ten pes
její koule neodnes.

Praktický nácvik
Pořád samá srandička,
všude jenom samej fór,
vyčítá nám Mrkvička,
od toho je direktor.
A chlapák, ne sralbotka!
Krycím jménem Karotka.
Přestaň dělat fóry Járo,
škemrá Petr v ráži,
ukaž jak se střílí káro,
vždyť ty to máš v paži.
Předseda se rozkročí,
pohlédne mu do očí:
Předvedu já ti to v mžiku,
hleď, Piláte z Karibiku.

Potíže růstu
Chystá se Lánská Eva,
že na to půjde zleva,
leč hodí koulí nakrátko.
Ach bože, kde je prasátko?
Když ona tak špatně míří,
utrousí Matějka Jiří.
Chce to trefit, přec nic víc,
radí Jarka z Dobrinčic.
Samá voda, samá voda,
tvrdí Petr Kalivoda.
Dobře se to neříká,
chtělo by to optika.
Prostě přišla tvoje chvíle,
zakup Evo nové brýle!

Cukatůra a napnelismus
On náš trenér, jako vždycky
poradí nám metodicky.
Lok piva nejdřív na vzpruhu,                                                
pak odvážně vstup do kruhu,            
zahoď všechny starosti,
od okolí se oprosti.
Však už se těší, dobře víš,
jak to zas jednou pokurvíš.
Tak, zrak svůj pěkně seřiď,
A předem neusedej na… vavříny,
(čímž verš má hnedle význam jiný…)
Při hodu se nehrbit,
kouli ladně odhodit…        
Avšak hrůza, milé děti,
ježíšmarjá, kam to letí!
Koukněte se na minelu,          
zas až někam k mantinelu!           
Takováhle forma věru,
že se na to nevyseru,
a nevrátím se do pivnice.
Házet koulí? Nikdy více!
Radši půjdu na kultůru.
Leč druhý den mám cukatůru,
zas už mě svrbí zadnice,
Na Bohnice, vzhůru na Bohnice!

Naše hra má vždycky náboj erotický
Samotný mužský při hře nebaví,
absence druhého pohlaví.
Byť samotné pohlaví nestačí,
s ním byla by hra určitě jinačí…
A přitom tahle Iva, Jana nebo Ema,
ty to válej, co vás nemá.
Už pěkně dlouhé měsíce,
tam v Bohnicích u silnice.
Kouli něžně pohladí,
ke košonku přihodí,
a pak pod rozložitou vrbou,
už zase jenom drbou, drbou.
Formu honí, avšak marně,
pravidelně zde v cukrárně.

Když počasí nepřeje
Jak by v ruce svíral kvér
mračí se náš webmaster.
Prý každého zastřelí,
kdo mu kouli vystřelí.
Svěř se partě, Miloši,
Co ti leží na duši?
Duši čert vzal, milý vole,
Koukám kde mi leží kule.
Zatracený tyhle větry,
zas od prasete na dva metry!

Priority potřeb
Co ta Maruš asi poví,
tomu svýmu Pinkasovi,
když místo aby přihodil,
do křoví se odklidil?
Vždyť házet není potřeba,
když tě nutí potřeba.

Naši reprezentanti
Tahle hvězda není nová,
jak ta Jana z Litvínova.
To je Lenka Krejčínová,
co teď hučí u vína,
do toho svýho Krejčína,
jak prý všichni ocení
až to naše vedení,
na ten turnaj do Číny,
vyšle oba Krejčíny.


Se sebekritickou náročností
A jak válím já poeta?
Trápím se s tím už od léta.
Na podzim i v předjaří,
leč nedaří se, nedaří.
Myslel jsem si, že mám vlohy,
prý však vadí křivé nohy.
A právě jak ty nohy,
dopadaj´ mé hody.
Radil trenér Ondryáš,
když sledoval mé trápení
Zkus raději mariáš,
tam tvé kule ocení.
Vyčítal mi třeba tuhle,
když vzal jsem kouli do bagru:
Stojíš tady nějak ztuhle,
že ty bereš viagru!

Požehnání
Leč ani s jinými to lepší není,
nezbývá, než dát se na modlení:
Ondryáš, jenž jsi na nebesích,
požehnej koule mé,
přijď královské doné tvé,
buď vůle tvá jak v Gerocentru tak i Bohnicích,
správný odhad ráčiž zachovat nám v palicích,
a dál uváděj nás v pokušení,
neb nad koulení větší vášně není.
Amen…

 Jiří Macků